.: Výročí 50 let pohádky Tři oříšky pro Popelku

 

POHÁDKA TŘI OŘÍŠKY PRO POPELKU MÁ 50 LET!



Filmová verze příběhu o prosté Popelce, která najde štěstí v náručí prince, patří k vrcholům české pohádkové tvorby a Vánoce si bez ní nedokáží představit nejen čeští a němečtí, ale třeba ani norští diváci. Pohádka Tři oříšky pro Popelku režiséra Václava Vorlíčka, která měla v čs. kinech premiéru 16. listopadu 1973, za svou popularitu do značné míry vděčí představitelce hlavní role Libuši Šafránkové.

"Tváře umouněné od popela, ale kominík to není, klobouk s peřím, luk a kamizola, ale myslivec to není, šaty s vlečkou, stříbrem vyšívané, ale princezna to není, jasný pane," dávala Popelka v pohádkovém příběhu o dívce, kterou utiskují sestry a macecha, hádanku zvědavému princi v podání Pavla Trávníčka. Pro oba mladé herce - Šafránkové při natáčení ještě nebylo 20 let a Trávníček byl jen o tři roky starší - pohádka vynesla mezi velké hvězdy.

"Dojeli si pro mě do Brna do školy, protože režisér Vorlíček našel moji fotografii v hereckém seznamu. Odvezli mě do Prahy na kamerové zkoušky. Tam bylo strašně moc princů, každý den se jich na těch kamerovkách střídaly mraky. Tak jsem se také zúčastnil a zase jsem se vrátil do Brna. A oni se po čase ozvali, že mě vybrali," vzpomínal Trávníček na to jak získal roli. Tehdy ale ještě měl silný moravský přízvuku, a jeho postavu proto namluvil Petr Svojtka.

Cizími hlasy mluví v české verzi také král, královna a macecha, pohádka totiž vznikala v koprodukci Filmového studia Barrandov a východoněmeckého studia DEFA, a část rolí tak museli dostat herci z Německé demokratické republiky. Z české strany obsadil Vorlíček vedle Šafránkové a Trávníčka například Danu Hlaváčovou, Jana Libíčka, Vladimíra Menšíka, Mílu Myslíkovou, Helenu Růžičkovou nebo Vítězslava Jandáka.

Na pohádce spolupracoval s celou řadou umělců zvučných jmen - kameramanem Josefem Illíkem, kostýmním výtvarníkem Theodorem Pištěkem, hudebním skladatelem Karlem Svobodou a textařem Jiřím Štaidlem, jejichž ústřední píseň Kdepak ty, ptáčku, hnízdo máš nazpíval Karel Gott. Zvláštní poetické kouzlo dávají snímku zimní exteriéry natáčené v okolí zámku Moritzburg nedaleko Drážďan a také u vodního hradu Švihov nebo v české krajině mezi Klatovy a Železnou Rudou.

Vznik této dnes již klasické pohádky se ovšem neobešel bez komplikací. Původně se měla točit v létě, ale protože byly ateliéry volné jen v zimě, musel se předělat scénář, napsaný podle verze Popelčina příběhu od Boženy Němcové. Z politických důvodů byla mnoho let v titulcích uvedena jako autorka scénáře Bohumila Zelenková a teprve po roce 1989 mohlo být skutečné autorství připsáno dramatikovi a scénáristovi Františku Pavlíčkovi.

Pohádku, která se natáčela od prosince 1972 do března 1973, měla slavnostní premiéru tehdejším v pražské kině Sevastopol 26. října 1973. Do biografů po celé republice pak zamířila o tři týdny později, v kinech na Tři oříšky pro Popelku dorazilo na 2,8 milionu diváků. Československá televize film poprvé uvedla na Štědrý den roku 1974 v rámci pokusného barevného vysílání a postupem času se Tři oříšky pro Popelku staly nezbytnou součástí vánoční programové nabídky.

A to nejen v České republice a Německu (kde byla populární už v obou částech kdysi rozdělené země), ale také v Norsku. I díky tomu se v roce 2015 Vorlíčkova pohádka dočkala náročné digitální restaurace, na který přispěly i takzvané norské fondy. V Norsku také před dvěma lety vznikl remake pohádky, který do českých kin přišel pod názvem Tři přání pro Popelku. Film, který vznikl se souhlasem Václava Vorlíčka, vzbudil pozornost například kvůli scéně s polibkem dvou mužů.



      POHÁDKA TŘI OŘÍŠKY PRO POPELKU MÁ 50 LET!


.: Tři oříšky pro Popelku hitem v Německu i letos: Televize je na Vánoce a Silvestra zařadily 17krát!

Společně s Třemi oříšky pro Popelku vysílají německé televize také dokumenty, které se tématu věnují. Dnes například veřejnoprávní regionální televize MDR uvede dokument Drei Haselnüsse und ein Mythos (Tři oříšky a jeden mýtus), který vznikl u příležitosti 50 let od premiéry filmu.

Trávníček přijel na zámek v sobotu 25. listopadu 2023, kdy zde pořádal autorské čtení ke svým hereckým memoárům Tři oříšky pro prince. Trávníček je nyní v Sasku k vidění na plakátech, které zvou na 21. prosince do Drážďan na adventní koncert. Jeden takový velkoplošný plakát visí i u zámku Moritzburg.



      Tři oříšky pro prince


.: Pavel Trávníček ve svých hereckých memoárech, které napsal s humorem sobě vlastním, přibližuje nejzásadnější okamžiky své profesionální kariéry ať už z divadla nebo filmu, rodinné prostředí, z kterého pochází a divadelní angažmá. Jeho život je zároveň cenným dokumentem o vývoji divadelnictví posledních několika dekád. Zároveň však čtenáře nikdy nepřestává bavit svými brilantními a vypointovanými příběhy a zavzpomíná i na řadu hereckých kolegů a filmových profesionálů, jež ho provázeli jeho profesionálním životem.






















Drei Haselnüsse und ein Mythos

50 Jahre Aschenbrödel

 

Vor 50 Jahren ist ein Wunder geschehen: Von glücklichen Zufällen und ungewöhnlichen Umständen begleitet entstand der Märchenfilm "Drei Haselnüsse für Aschenbrödel". Der Streifen - so charmant "unperfekt" und ohne Spezialeffekte er auch immer geriet - entpuppte sich als großer Wurf, als ultimativer Weihnachtsfilm. Er machte die Darstellerin des Aschenbrödels Libuše Šafránková und den Schauspieler des Prinzen Pavel Trávníček zu Stars. Beide hatten gerade ihre Schauspielausbildung abgeschlossen und eroberten die Herzen von Millionen Zuschauern im Sturm. Sie werden geliebt und verehrt - bis heute. Bei Libuše Šafránková, die 2021 an einem Krebsleiden verstarb, ist es eine schon hymnische Verehrung über den Tod hinaus.

 

Die MDR-Doku "Drei Haselnüsse und ein Mythos - 50 Jahre Aschenbrödel" ergründet die vielen, immer wieder neu gestellten Fragen zum Film und zu seinen Dreharbeiten: Warum wurde im eisig kalten Winter und nicht im Sommer gedreht, wofür die Kostüme eigentlich geschneidert waren? Wie wurde aus dem armen Aschenbrödel aus dem Märchen im Film eine Figur, die keck und selbstbewusst für ihr Glück kämpft? Wie wurde aus einer tschechischen Filmidee eine Kooperation mit der DEFA? Wo steht die prächtige Kalesche, die einst den großen Mimen Rolf Hoppe als König durch Moritzburg fuhr? Welche Rolle spielten für den Film Kunstschnee und Fischmehl? Und wie ist es dem genialen Komponisten der Filmmusik ergangen?

 

Dafür blickt die Doku im Gestüt Moritzburg und im Moritzburger Schloss hinter für die Öffentlichkeit verschlossene Depottüren und Remisentore. Pavel Trávníček erinnert sich in den Barrandov-Filmstudios Prag an die Dreharbeiten vor 50 Jahren. Er nimmt das Drehteam mit an den Originalschauplatz der "Happy End"-Szene. Dort, auf der Burg Švihov, wo das Aschenbrödel wohnte und der Prinz seine Braut letztendlich findet, wagt der heute 73-Jährige ein Tänzchen.

 

Archivaufnahmen, Filmausschnitte, seltene Fotos aus den Barrandov-Studios, Gespräche und Begegnungen zeichnen ein geschärftes Bild von den Zeitumständen 1972/73. Ein unsterblicher Aschenbrödel-Mythos wird erkundet, erzählt und gefeiert.

Tři oříšky a jeden mýtus

50 let Popelky

 

Před 50 lety se stal zázrak: provázen šťastnými náhodami a neobvyklými okolnostmi vznikl pohádkový film „Tři oříšky pro Popelku“. Snímek – jakkoli půvabně „nedokonalý“ a bez speciálních efektů se ukázal být – sklidil velký úspěch, vrcholný vánoční film. Z herečky Popelky Libuše Šafránkové a herce prince Pavla Trávníčka udělal hvězdy. Oba právě dokončili hereckou průpravu a vzali srdce milionů diváků útokem. Jsou milováni a zbožňováni – dodnes. Pro Libuši Šafránkovou, která v roce 2021 zemřela na rakovinu, je to hymnická úcta k smrti.

 

Dokument MDR „Tři oříšky a jeden mýtus – 50 let Popelky“ zkoumá mnoho otázek, které se neustále kladou o filmu a jeho natáčení: Proč se natáčelo v mrazivé zimě a ne v létě, k čemuž přispěly kostýmy byly skutečně vyrobeny pro? Jak se z nebohé Popelky z pohádky stala postava filmu, která směle a sebevědomě bojuje o své štěstí? Jak se z nápadu českého filmu stala spolupráce s DEFA? Kde je nádherný kočár, který kdysi vozil velkého mima Rolfa Hoppeho po Moritzburgu jako král? Jakou roli ve filmu hrál umělý sníh a rybí moučka? A jak se geniálnímu skladateli filmové hudby dařilo?

 

Dokument nahlíží za dveře depa a dveří autokarových domů, které jsou v Moritzburgském hřebčíně a na zámku Moritzburg pro veřejnost uzavřeny. Pavel Trávníček vzpomíná na natáčení před 50 lety v pražských filmových ateliérech Barrandov. Vezme natáčecí tým na původní místo scény „Happy End“. Tam, na hradě Švihov, kde Popelka bydlela a kde princ nakonec najde svou nevěstu, si dnes třiasedmdesátiletý muž troufne na tanec.

 

Archivní nahrávky, filmové klipy, vzácné fotografie z barrandovských ateliérů, rozhovory a setkání dokreslují ostřejší obrázek okolností let 1972/73. Je zkoumán, vyprávěn a oslavován nesmrtelný mýtus o Popelce.