.: Před 80 lety zemřel TGM :.


Osmdesát let od úmrtí T. G. Masaryka

 "To kalné ráno, to si pamatuj, mé dítě."  To jsou slova básníka Jaroslava Seiferta z jeho stejnojmenné básně napsané bezprostředně po tragické zprávě, kdy v úterý 14. září 1937 zemřel na zámku v Lánech ve věku 87 let prezident - Osvoboditel Tomáš Garrigue Masaryk.
Jeho tělesné ostatky byly vystaveny v Plečnikově síni pražského Hradu, která byla s prvním nádvořím pokryta nesčetnými věnci a kyticemi. Nepřehledné zástupy truchlících občanů procházely kolem katafalku.
Oficiální státní pohřeb proběhl dne 21. září 1937, kdy nad rakví promluvil jeho žák a spolupracovník, prezident Československé republiky Dr. Edvard Beneš. Na schůzi ministerské rady měl projev předseda vlády Dr. Milan Hodža, ministr školství a národní osvity Dr. Emil Franke hovořil ve školském rozhlase a na učitelské tryzně v Obecním doně.
Plné texty smutečních projevů byly vydány tiskem ve zvláštním Věst­níku ministerstva školství a národní osvěty.
Smuteční kondukt se vydal z pražského hradu Nerudovou ulicí, po Sme­tanově nábřeží, Národní třídou a Václavským náměstím k Wilsonovu nádraží. Zde proběhlo před rakví uložené na dělostřelecké lafetě defilé legionářů a armády. Zde se také naposledy s velkým zesnulým rozloučil Dr. Edvard Beneš. Celá trasa byla lemována nepřehlednými zástupy lidí.
Následně byla rakev zahalená státní vlajkou přenesena k 1. nástupišti, kde byla uložena na smutečně vyzdobený plošinový vagón s čestnou legionářskou stráží s černými páskami na rukávech. Odtud se vlak vydal na cestu poslední k lánskému hřbitůvku.
---------------------------------------
Z pohřbu byla okamžitě vydána série pohlednic. Mám tu čest ji vlastnit. Československá pošta měla zvláštní razítko s textem "Praha 10 Hrad, Smutek Československa, TGM 14.IX. 1937".  Mimo jiné jsou na pohled­nicích texty: "Strýc Fanouš šel v průvodu a v noci z neděle na pon­dělí stál čestnou stráž u katafalku pana presidenta. Byl u nás také strýc Bohouš, italský legionář."
„.... i Tobě posílám smutný pozdrav. Plečnikova síň a první hradní nád­voří je dosud pokryto spoustou věnců a celý katafalk je zakryt stuha­mi z nich. Je to pořád, ještě velmi smutné."
Pohlednice i texty na nich dostatečně vyjadřují atmosféru té doby. Ale to se již nad Republikou československou počínala stahovat temná mračna...
 

-----------------------------------------------------------------------------------------

Snímky z pohřbu T.G. Masaryka v Praze doplním pro Českotřebováky zajímavými obrázky týkající se smuteční tryzny za Prezidenta - osvoboditele, která se konala  v průjezdu českotřebovské radnice v den pohřbu 21.9. 1937. Čestnou stráž tehdy drželi jak představitelé města, tak policisté, hasiči a sokolové. Navíc uvádíme další korespondence k smutnému výročí.
  • Snímky z pohřbu v Praze

    • 14. září 1937, 3:29. Zemřel Tomáš Garrigue Masaryk. Mnoho smutnějších dní Československo nezažilo

    Výročí úmrtí prvního československého prezidenta si připomínají  všechny české servery a je to také důvod připomenout si i to, jak Česká Třebová  uctívala památku T.G. Masaryka. Na fotografiích si připomeňme události spojené s instalací busty T.G. Masaryka na Farářství a na bývalém parnickém náměstí.

    1. busta byla na Parníku od roku 1928

    Po odstranění po nástupu německé okupace byla uschována parnickými hasiči a nově instalována v roce 1968

    I zde musela být busta po normalizaci (tajně) odstraněna  Na příkaz městských orgánů demontáž provedli pracovníci Technických služeb města a busta  byla přemístěna nejdříve do expozice muzea, později musela být jen v depozitáři.

    Znovuodhalení busty se konalo ve výroční den Masarykových narozenin dne 4. března 1990 za velké účasti veřejnosti, zpíval pěvecký sbor Bendl, hlavní projev Dr. Jiří Boháč z ČSAV, za Občanské fórum hovořil  Jiří Drašnar.

    Busta T.G. Masaryka od ak. sochaře Lhotáka ( žil ve Velkém Oseku a je také autorem busty Ing. Jana Pernera v ministerském salónku na pražském Masarykově nádraží ) prošla v září 2005 restaurováním (Fr. Bečka)

    Pomník T.G. Masaryka na Farářství (1938)

    V České Třebové byl před válkou pomník T.G. Masaryka na roku parku Legií na Farářství. Byl zde umístěn po té, co bylo rozhodnuto o umístění památníku obětem fašismu na křižovatku u gymnázia.  Původní socha TGM z Farářství se nedochovala, byla zřejmě roztavena díky zásahu německé správní komise, i když skutečný osud je zahalen tajemstvím. Někteří mají za to, že byla před okupační správou dobře ukryta (prý ve staré městské elektrárně) a možná ještě někde existuje. Náhrada byla na stejné místo instalována v březnu 1968 v podobně busty T.G.M. odlité podle zachované busty parnické. k události byly vydány i medaile .

    I zde busta musela po normalizaci zmizet, pěkně potichoučku. Na Farářství se dokonce objevila na původním podstavci pěticípá hvězda.Právě to nesli příznivci TGM velmi potupně. Nikdo tehdy nechtěl bustu odstranit,  nakonec to musel udělat sám tehdejší šéf Technických služeb města Kodeš. Busty z Farářstvá i z Parníka byly po té správce muzea Emil Mikolecký pietně uložil v Městském muzeu na československé vlajce ve výklenku v prostoru schodiště, ale i tady tehdejšímu vedení města překážely a musely do depozitáře. To už s pietou nic společného nemělo, protože onen depozitář byl v tehdy opuštěné Horákově tiskárně, ve tmě a ve vlhku bez elektrického proudu. 4. března 1990 (ve stejný den jako na Parníku) byla opět znovu instalována na stejné místo.  Kam se poděla předchozí hvězda ovšem není známo. Spolu se spoustou takových symbolů skončila  někde ve sběrných surovinách. Na znovuodhalení zahrála českotřebovská dechovka, promluvil tehdejší poslanec Federálního shromáždění Jiří Musílek. Původní ulice Gottwaldova byla k tomuto dni rozhodnutím tehdy rady MěstNV přejmenována právě na ulici Masarykovu. Jedním z iniciátorů akce byl tehdejší předseda MěstNV Ing. Slavomír Gabrhel, místní Občanské fórum a především členové MO Československé strany lidové.