Dne 12. dubna roku 1961 obletěla celý svět zpráva, která se navždy zapsala do dějin dobývání vesmíru. Toho dne vzlétl na oběžnou dráhu Země první kosmonaut, který se rázem stal celebritou světového formátu. Doposud neznámé jméno Jurij Gagarin bylo miliony lidí vyslovováno s respektem a úctou.

Doposud se žádný člověk neodvážil stanout na okraji vesmírného prostoru a nebylo pochyb, že odvážný Gagarin riskoval svůj vlastní život a otevřel bránu k nové éře lidstva. „Samozřejmě za to vděčil vědeckým výzkumům, experimentům a technickým výdobytkům, bez nichž by se tato odvážná cesta kolem naší planety nedala uskutečnit. Za Jeho letem do vesmíru stála práce stovek jiných lidí, konstruktérů, techniků, inženýrů, vědců a zároveň snad také vizionářů, kteří spustili neutuchající koloběh lidského snažení po poznání a dosažení cizích vesmírných světů, což je dnes stále běh na dlouhou trať,“ píše Vladimír Liška v knize o Gagarinovi.

Gagarin byl důstojníkem sovětského letectva. Své dojmy z vesmíru popsal takto: „Poprvé jsem na vlastní oči viděl, že Země má tvar koule. Obraz obzoru je velmi zvláštní a velmi jasný. Neobyčejně krásný je přechod od světelného povrchu Země k úplně černému nebi, na němž jsou vidět hvězdy. Tento přechod je velice jemný, je to jakýsi úzký pás kolem zeměkoule. Má světlounce modrou barvu a celý přechod od modré k černé je neobyčejně plynulý a krásný. Těžko to vylíčit slovy. Když jsem se dostával do zemského stínu, byl obzor jiný. Měl jasně oranžový pás, který pak přecházel opět v modrou barvu a znovu v barvu úplně černou.“

Jeho let do vesmíru znamenal pro Sovětský svaz prestižní vítězství v mocenském soupeření s USA. Tehdejší sovětský vůdce Nikita Sergejevič Chruščov hrozně toužil potom, aby byli Rusové první, kdo zahájí štafetu vesmírných letů. Když se to povedlo, Gagarin se postupně stal v rukou komunistické garnitury jejich politickým fetišem, živoucím důkazem, že socialismus a komunismus předčí svou výkonností na poli vědy všechny západní demokracie. „Chruščov byl o tom hluboce přesvědčen,“ uvádí ještě Liška.

Z Gagarina udělal národního hrdinu a prototyp sovětského člověka, komunisty, oddaného svému lidu i totalitnímu systému státní moci. Když ale Chruščova vystřídal nový vůdce Leonid Iljič Brežněv, Gagarin přicházel o své postavení. S Brežněvem ho již nepojil přátelský vztah.

Osudným se Gagarinovi stal cvičný let na MiG-15UTI, který byl vyrobený v Aero Vodochody. Společně s instruktorem Vladimirem Serjoginem během letu zahynul za dosud nevyjasněných okolností. Zbytky letounu jsou dodnes zakonzervovány a přísně utajovány. Podle některých zdrojů Gagarin onoho osudového dne nebyl v dobré kondici po bujarém honu předchozího dne. Vedl poměrně bouřlivý život.

Právě dnes 12.4.2021 je tomu 60 let, kdy sovětský kosmonaut Jurij Gagarin vstoupil jako první člověk do vesmíru.



Dobrý den, majore Gagarine

Raketa Vostok 1 byla vypuštěna z kosmodromu Bajkonur a s její pomocí se ikona vesmírného nebe vymanila ze sevření zemské gravitace a vstoupila na oběžnou dráhu naší planety. Bývalý Sovětský svaz oslavoval a s ním i celý svět. Spojené státy ale trošku méně…

Píše se 12. duben roku 1961 a v sofistikovaných útrobách Vostoku 1 sedí teprve 27letý sovětský zkušební pilot a průmyslový technik Jurij Alexejevič Gagarin (1934–1968), jemuž byla ani ne po dvou hodinách připsána hned dvě historická vesmírná prvenství. Gagarin se stal prvním člověkem ve vesmíru a prvním člověkem, který obletěl planetu Zemi. Během své 108 minut trvající výpravy se plně automatický Vostok pohyboval v maximální výšce až 327 kilometrů. „Let probíhá normálně, je mi dobře,“ řekl za celou dobu letu nebojácný kosmonaut.

Z neznámého vojenského letce se během hodiny stal nejpopulárnější člověk planety. Sovětská vláda toho samozřejmě náležitě využila k propagačním účelům. Jurij Gagarin byl povýšen z nadporučíka na majora, vyznamenán titulem hrdina Sovětského svazu a Leninovým řádem. 14. dubna se mu dostalo triumfálního přijetí v Moskvě a v následujících dnech a měsících po celém světě od Londýna až po Havanu, není bez zajímavosti, že Gagarinova vůbec první zahraniční cesta vedla do Prahy. Československo navštívil ještě roku 1966.

V roce 1966 navštívil Gagarin také Mariánské Lázně se svými rodiči a také on svou návštěvou značně přispěl k věhlasu města Mariánské Lázně.

Historická fotografie z letní sezóny 1966 v Mariánských Lázních zachycuje vpředu Gagarinova otce a uprostřed Jurije Gagarina. Skupina sovětských hostů si prohlédla Mariánské Lázně a byla spokojena. Amatérská fotografie skupiny na kolonádě Karolinina pramene a v pozadí Centrální lázně.

Šarm, neustálý úsměv a přirozená inteligence mu na cestách získaly sympatie lidí a přispěly k jeho popularitě.

Při zprávě o Gagarinově letu složil a nazpíval náš hudební skladatel a dirigent Gustav BROM (1921-1995) k poctě prvního kosmonauta píseň, která se zůstávala léta populární svou melodií i slovy: